Dora Kaprálová

Dora Kaprálová ( 25. května 1975, Brno) je v Berlíně žijící prozaička, publicistka a dokumentaristka, dcera básníka Zeno Kaprála (19. října 1942, Brno). Ve svých textech i dokumentární tvorbě ohledává svět, ve kterém se realita sesouvá k tomu podstatnému, co ji polidšťuje: k intimitě sdělení a k poezii všednosti.


Narodila se v Brně, od roku 2007 žije s mužem a dcerami v Berlíně. Dlouhodobě se zabývá českou literaturou, v letech 2008-9 psala pravidelné týdenní glosy o poezii na stránky Umění a kritika v MFD. V současnosti nepravidelně přispívá reportážemi, rozhovory či knižními recenzemi do Orientace LN i jinam.

Po maturitě na brněnském gymnáziu vystudovala na brněnské divadelní fakultě JAMU rozhlasovou a televizní dramaturgii a scénáristiku. Za studií začala psát kritiky do literárního měsíčníku Host a do brněnské přílohy MFDNES, kde vedla později v letech 2005-2007 stránku Umění a kritika. Těsně po ukončení magisterského studia na JAMU začala spolupracovat s pražskou redakcí ČRO-Vltava, pro kterou natočila ke dvacítce autorských radiodokumentů, především pro cyklus Cesta. Knižně debutovala divadelní hrou Výšiny (Větrné mlýny, 2002),  prozaicky novelou Zimní kniha o lásce (Archa, 2014).

Od roku 2008 žije s rodinou v Berlíně. Živí se filmovými workshopy s filmařkou Natašou von Kopp (například pro Akademie der Künste, Berlin) a soukromými hodinami českého jazyka. Od května 2016 spolupracuje úzce s katedrou Západoslovanských studií Humboldtovy univerzity. Zde pro profesora Rolanda Meyera připravuje dvouletý psycholingvistický výzkum bilingvních dětí. Zahraničním bohemistům nejen z HU je určený její pravidelný blog o české literatuře: Glosář Dory K.. Pod záštitou univerzity organizuje a moderuje také dvojjazyčný cyklus autorských čtení České slovo/Tschechische WortSchätze v galerii ZwitscherMaschine.

V letech 2011-2014 moderovala několik literárních poořadů v Knihovně Václava Havla.

V květnu 2016 vydala v nakldatelství Druhé město další prozaickou knihu: Berlínský zápisník.

Knihy

 

Próza

  • Berlínský zápisník, Druhé město, 2016
  • Zimní kniha o lásce, Archa, 2014 (maďarsky vyšla Zimní kniha o lásce v překladu Zsuzsanny Juhászné Hahn – Egy    férfy, nakladatelství Typotex, 2016)
  • Výšiny. Divadelní hra v antologii Šest žen napsalo šest her, Větrné mlýny 2002

 Publicistika

  • Návraty do Želar – (knižní rozhovor se spisovatelkou Květou Legátovou, Host, 2004, nové vydání 2009)

Editační počiny a literární doslovy (výběr)

  • Bacon 70 – editorka knihy (Větrné mlýny, 2016)
  • Zeno Kaprál, Básničky pro tři holky a jednoho kluka, editorka (Větrné mlýny, 2014)
  • Přemysl Rut, Pro rozhlas (I proti němu), doslov (Brkola, 2010)
  • Kdybych vstoupil do kauflandu, byl bych v Brně (editorka antologie současné poezie o Brně, Větrné mlýny, 2009)
  • Leoš Slanina, Divoká kočka, divoká myš, doslov (Petrov, 2005)

 

Filmové,  televizní, rozhlasové scénáře a režie, výběr:

  • Alenka v říši divů, rozhlasový dokument (ČRO 2, 2015)
  • Japan love (scénář k nerealizovanému filmu Petera Kerekeše) 2014
  • Já budu Einsteinem! (tři scénáře k pořadům pro děti ČT Déčko, 2013)
  • I já jsem Tvůj syn, Adolfe, rozhlasový dokument (ČRO Vltava, 2012)
  • Berlin-bublina přibližnosti, rozhlasový dokument (ČRO Vltava, 2011)
  • Nad přehradou svítá (scénář k tv-dokumentu ČT Brno, režie Pavel Jurda, 2008)
  • Wurfsendunge, devět minutových her v překladu Rolfa Simmena (Deutschland Radio Kultur, 2009)
  • Muž, který měl nebýt, (TV-dokument o osudech Hugo Sonnenscheina, ČT Brno, scénář a spolurežie s P.Jurdou, 2007)
  • Nesvítí, už jenom bliká, rozhlasový dokument o prokletém básníku undergroundu Homérovi (ČRO Vltava, 2003)
  • Oči těch, co odešli, (příběh arménské rodiny Israelianů, rozhlasový dokument (ČRO Vltava, 2002)
  • Psal jsem to na konci světa, rozhlasový dokument (ČRO Vltava, 2002)
  • Moucha a motýl, rozhlasový dokument o pěti dějstvích o prof. Povolném (ČRO Vltava, 2002)
  • Uvnitř je hra, rozhlasový dokument o antropologovi prof. Novotném (ČRO Vltava, 2001)
  • Neprchej čase, je to, rozhlasový dokument o českém básníkovi Františku Listopadovi (ČRO Vltava, 2000)
  • Konec světa už dávno je, rozhlasový dokument o českém básníkovi Petru Královi (ČRO Vltava, 2000)
  • Ztichlé pokoje básnířky Violy Fischerové, rozhlasový dokument (ČRO Vltava, 2000)
  • Moře moc času Leoše Slaniny, rozhlasový dokument (ČRO Vltava, 1999)

 

Ocenění, výběr:

  • 2017 – Deutsch-tschechischen Journalistenpreis 2016, kategorie Audio: Alenka v říši divů, aneb má cesta za uprchlíky, Česky rozhlas ČRO 2, 12.12.2015
  • 2017 – Deutsch-tschechischen Journalistenpreis 2016, Sonderpreis „Milena Jesenská“, Text reportáž: Lajkujte mně a smrt se vám vyhne, Reportér, 1. 2. 2016
  • 2014 – I já jsem Tvůj syn, Adolfe, nominace na evropský radiodokument, mezinárodní festival Prix Europa, Berlin
  • 2002 – Uvnitř je hra, vítězný radiodokument rozhlasové přehlídky Report
  • 2000 – Moře moc času Leoše Slaniny, Ake Blomster Preis, cena pro mladé evropské radiodokumentaristy, Berlin
  • 2000 – Moře moc času Leoše Slaniny, vítězný radiodokument rozhlasové přehlídky Report

Reference

 

Rozhovor Ondřeje Horáka s Dorou Kaprálovou v Lidových novinách:
Autor / Ondřej Horák Datum / 20.7.2016:
http://www.lidovky.cz/dora-kapralova-mi-madari-mi-rozumeji-d7u-/kultura.aspx?c=A160721_161343_ln_kultura_hep

Rozhovor Adama Boržiče s Dorou Kaprálovou v časopisu Tvar, duben 2015:
http://old.itvar.cz/cz/2015/05-2015-rozhovor-948.html


Otázka jubilejního 20. ročníku festivalu: „Co pro mne znamená zpívaná poezie“

Zpívaná poezie Ginsbergova je jako krákání havrana, které slyším doposud, někdy se vkrádá  do mých snů. Zpívaná poezie má svou podstatou vlastně blízko ke slamu, ale vychází z jiných, jaksi staromódnějších kořenů.

Nikdy nezapomenu, jak krákal kromě Ginsberga třeba výsostně katolický (pro mě však s nádechem výrazné avantgardy) básník Zdeněk Rotrekl své verše, anebo – ano, další katolík: básník a hradní pán Jiří Kuběna.

A pak jsou tu písničkáři. Jejich interpretace méličnosti bývá někdy zrádná, zlovolná, ale ti nejlepší /a nemluvím hned o Bobu Dylanovi/, ti dokážou básnické slovo prohnout a zvětšit každý detail vokálu téměř k nesnesení. Nebo k blaženosti.

Myslím, že spojení slova a hudby je podtstatné hlavně pro dětství a dospívání. Nikdy bych v jistém věku možná nepropadla tolik poezii Karla Hlaváčka, nebýt kongeniálního písníčkáře Miky Jelínka. Jeho zhudebněná báseň: Hrál kdosi na hoboj patří k textům, které nezapomenu. A přiznávám se, že ne vždy si tuhle báseň zpívám, jsou mollové dny, kdy slyším i melodii a jsou suché, podzimní dny bezvětří, kdy slova téhle básně sekám v duchu do ticha.


Deutsche Übersetzung