Ohlédnutí Pavla Kosatíka – zahájení 19. ročníku LFL – Stará garda s novou tváří

O víkendu jsem měl tu čest být hostem festivalu Literární Františkovy Lázně, obnovují provoz po několikaleté pauze, dejte si je do diářů,http://www.literarnifrantiskovylazne.cz/, nejsou a nebudou to žádní regionalisti. A půjdou, jak se zdá, hodně i do česko-nemecké literární spolupráce. Vzpomněl jsem si tam, jak jsem docela dávno, asi tak před patnácti lety, vydal Menší knížku o německé literatuře z českých zemí, dal jsem do toho tenkrát , co jsem o tématu věděl, od minnesängrů u dvora Václava II. po vnuky vyhnanců z roku 1945. A pamatuju si, jak jsem byl tenkrát z načteného na větvi, vedle české literatury, kterou jsem znal ze školy, se mi objevila ještě jedna, böhmisch, stejně vydatná a nádherná jako ta psaná Němcovou a Nerudou. Když se mně ta nová pevnina vynořila, říkal jsem si: je to jen otázka času, kdy po tom Listopadu my všichni tady všema těma Adalbertama Stifterama a Ferdinandama von Saarama a jim podobnejma zbohatneme. Což se ale dodnes ani náhodou nestalo, moje tušení mě zklamalo, německy píšící autoři z Čech jsou Čechům volní, neměl bych iluze ani o tom, že se nějak zvlášť čte Kafka, spíš se vzpomíná na to, jak frčel v “zlatých” šedesátých letech. Výjimky samozřejmě jsou a Frantovky se velmi pravděpodobně stávají jednou z nich, takže abych to shrnul: miluju, když se náhodou přinatrefím k začátku něčeho dobrýho.