Alena Vávrová

Alena Vávrová dosud žije, pracuje a tvoří ve svých milovaných Františkových Lázních, kterých je velkou patriotkou. Vydala pro své město sbírku básní “Mé a Františkovy aneb Z Jiného světa” , která je doposud u čtenářů velmi oblíbená. Za “NAHATMU” získala cenu Pražské imaginace z nadace Bohumila Hrabala. Za “Harlekýna na římse” pak Polanovu cenu. Má také Cenu časopisu PLŽ ( Plzeňský literární život) za sbírku “ŽENA NESMÍ MASO TYGRA“. Jednu svou knihu věnovala dětem a jejich rodičům – ” RODINNÉ BALENÍ (ALL INCLUSIVE)
.

Její poslední sbírka nese název “SOJKA Z NEBE UTRŽENÁ
.

V roce 1982 se zúčastnila prvního ročníku LFL a poté byla jejich stálou sponzorkou, spoluorganizátorkou a byla také členkou poroty. Svou prvotinu s názvem “DRUHOTINA” vydala na popud svých přátel z okruhu “literárek”, především Alexandry Berkové ( R.I.P ) a Josefa Kejhy. Na vydání čekají básnické sbírky – Pro srandu králíkům a Ta jemnost kozorohů a také  Tři povídky ze Sudet.

.

Více na:

https://www.facebook.com/alenka.vavrova.7?fref=ts
https://www.facebook.com/literarnifrantiskovylazne/?fref=ts

email: alenkavavrova@tiscali.cz


Stručná charakteristika básnického díla A.V. od PhDr.Miroslava Kováříka:
.
“Poutavé přehlédnutí svého díla nabízí v hutném osmidílném výboru poezie Síť plná rybářů A.Vávrová. Kdyby šlo její básnické úsilí přirovnat k nějakému objektu, byl by to zřejmě symbol věčného pohybu, nepokoj hodinového strojku, neutuchající energie vyhraněné smyslově šťavnaté imaginace a nevšední jazykové kultury. Sled poezie vybrané samotnou autorkou je dokladem někdy až nelítostné kritické interpretace tohoto času – peripetie běhu světa i její osobní dějiny prolínají se v lyrickém svědectví, které v české poezii nemá mnoho obdob.”

.