Martin Zborník


Martin Zborník
, narozený r.1974 v Praze. Celý život se pohybuje mezi Prahou a Pasekami u Sedlčan, odkud plyne i název jeho první sbírky Na zápraží (2012). V roce 1999 založil s přáteli kulturní magazín Totem.cz, jehož správu má dodnes na starosti a ve kterém je redaktorem. Je jedním ze zakladatelů Společnosti poezie, v letech 1999-2015 spolukoordinátor celonárodního festivalu Den poezie. Píše poezii a prózu, organizuje různá literární čtení a fotografické výstavy. Společně s Petulou Heinriche a přáteli z Totem.cz, Pismak.cz a Literra.cz organizuje od r. 2006 autorská čtení v Jindřišské věži. V květnu 2016 založil s přáteli festival Májový svět. Se ženou založil Česká moře, v rámci kterých mimo jiné organizuje dětské kroužky. Povoláním je v současné době technik, má rád práce v zemědělství a kutilství. Má dvě děti, žije prostě jako každý, jak umí:-)


Otázka jubilejního 20. ročníku festivalu: „Co pro mne znamená zpívaná poezie“

Když se mne někdo ptá na úvahu o poezii, často si vzpomenu na moji kamarádku, dnes již z básnického nebe, Vlastičku Bakalovou. Psala na svém konzulu zeleném (psacím stroji) nádherné verše a celý život skromně říkala..stále se učím psát. A uměla to číci tak hezky, že i ta její slova zněla jako píseň. Pohladí mne i Seifertovy verše psané mamince, která jsou té naší pro každého z nás jediné věnovány. Zpívaná poezie se musí rodit podle mne kdesi hluboko v srdci, ať člověk píše či mlčí. Poezii mám moc rád, neb je otiskem lidské dlaně – hebké, drsné, milé, ale i leckdy bohužel té nafoukané a technicky dokonalé, která však neumí zpívat. Lidé mají zpěv od pradávna rádi, a tak to, co jim v srdcích zpívá, si broukají někdy i celá staletí a na to z opačné strany břehu poměrně  rychle zapomínají. Ostatně, jak tomu má v životě každého být.